Svátky jara – Velikonoce


Hurá, hurá a ještě jednou hurá. Zima konečně sesedá ze svého panujícího trůnu a pomalu ji střídá daleko příjemnější vládce, jaro. Sluníčko nás začíná lechtat svými hřejícími paprsky, začíná se zelenat tráva a ze záhonů na nás vykukují první sněženky, bledule a krokusy. Pohled na život je hned o něco veselejší.

Symbolem jarních svátků jsou bezesporu Velikonoce, které patří k nejstarším svátkům. Letošní „hodovačku“ si užijeme v pondělí 25. dubna. Svátky jara mají však větší význam než jen sešlehání dívek a žen.

Křesťanské svátky

Pro věřící jsou Velikonoce velice významným datem. Na Velký pátek byl totiž ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli vstal z mrtvých. Proto se od začátku našeho letopočtu tato noc nazývá Velkou nocí. V tuto chvíli začal život vítězit nad smrtní a spravedlnost nad nespravedlností. Vždyť sice skončil život na zemi, ale duše žije dál.

Křesťanské velikonoce začínají již 40 dní před Božím hodem velikonočním a to na Popelečení středu. Tento den připomíná věřícím lidem, že jejich tělo je pouze prach a v ten se také obrátí. Jako symbol kreslí prachem kněz křížky na čela věřícím lidem. Po čtyřicet dní do Božího hodu by jsme si měli dopřát půst a vynechat ze svého jídelníčku veškeré maso, abychom se očistili.

Dalším významným pojmem je Květná neděle, která je týden před Velikonoční nedělí. V tento den slaví křesťané příchod Krista do Jeruzaléma.

Velký pátek, je pro křesťany opravdu velký do slova a do písmene. V tento den totiž zemřel Kristus na kříži. Opravdový křesťan v tento den nepolkne ani sousto.

Boží hod velikonoční, tedy velikonoční neděle, letos 24. dubna je důvodem k velké radosti. V tento den totiž Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Jeho učedníci našli hrob prázdný. Všichni slaví. Symbolem tohoto dne je klasický pečený beránek, jak ho známe.

 

I lidé nevěřící, však Velikonoce milují. Vítají jaro a udržují staré dobré tradice.

 

Výzdoba obydlí

Svátky jara můžeme vpustit do svého příbytku… Svůj byt či dům můžete ozdobit tradičně, jako např. petrklíči, větvičkami kočiček či zlatého deště, malovanými vajíčky v ošatce na stole nebo pečeným beránkem s červenou mašlí okolo krku. Každý kluk by si navíc na pondělní hodovačku měl umět uplést pořádnou pomlázku a dívky by se měli naučit zdobit ta nejhezčí vajíčka. Technik na zdobení je opravdu nepřeberně mnoho, stačí zapátrat. Pokud šikovností zrovna neoplýváte, i cibulová voda a obtisky bílé vajíčko zkrášlí.

Minimálně sedm dní před Božím hodem velikonočním by jste si měli do misky zasít obilí, aby na Vašem stole bylo něco zeleného.

 

Každá ozdoba má svůj význam…

Vajíčko je klasickým symbolem Velikonoc. A víte proč? Ve vajíčku je ukryt zárodek života. Je tedy symbolem plodnosti a života. Na stůl dejte ta vyfouklá, ale koledníkům pěkně natvrdo uvařená a sytě vymalovaná.

Velikonoční zajíček patří k nejmladším velikonočním symbolům. Dříve se používal k tzv. honění velikonočního zajíce tedy k hledání ukrytých vajíček ve volném prostranství, třeba na zahradě. Tento zvyk u nás moc známý není. Škoda, děti by určitě bavil.

Tradiční velikonoční beránek supluje symbol stáda. Ježíš Kristus je považován za pastýře, často také označován za Beránka Božího. Jeho symbol vyjadřuje poslušnost, nevinnost a čistotu.

A samozřejmě pomlázka, jako nástroj k uctění děvčat. Která dívka nebude na Velikonoční pondělí alespoň jednou sešlehaná prý do roka uvadne, naopak ta sešlehaná omládne.

Koleda k pomlázce a hodování neodmyslitelně patří, má přinést blahobyt do každého obydlí.

Zelené osení nebo-li Adonisova zahrádka vpouští do našich obydlí symbol jarního probuzení.

Štítky: ,

Přidejte komentář