Tradiční velikonoční zvyky


Free-Easter EggsVelikonoční svátky nejsou jen o volném pondělí, kdy nemusíme do práce ani do školy. Jejich význam je daleko širší a tradičních zvyků, které se můžou lišit kraj od kraje, přinášejí snad ještě více než vánoční svátky. Spousta z nich upadá v zapomnění a to je veliká škoda. Pojďte si přeci jen posloupnost velikonočních zvyklostí připomenout.

Křesťanské velikonoční svátky patří k obřadům tzv. přechodu, kterým předchází čtyřicetidenní půst a vrcholí ve velikonočním týdnu. Velikonoční týden je věnován památce ukřižování a vzkříšení Krista.

Svatý týden začíná Květnovou nedělí. Před začátkem bohoslužby, se posvěcují vrbové proutky, jako vzpomínka na Kristův příchod do Jeruzaléma. Posvěcené vrbové proutky se doma dávají buď do vázy, nebo ke svatým obrazům. Tradice říká, že tyto proutky jsou symbolem životní síly a ochrany. Tyto proutky se nevyhazují, až další rok, na Bílou sobotu se spálí. Popel z loňských vrbových proutků se nevyhazuje, ale používá se při obřadech na Popeleční středu.

Zelený čtvrtek je den poslední večeře Páně. V kostelech se během Zeleného čtvrtka svazují zvony a probíhají obřady mytí nohou. Pokud to počasí dovolilo, vyhání se v tento den na pastvu dobytek a na zahradách se sázejí okurky a dýně. Tato posloupnost v tento den zabezpečovala bohatou a dobrou úrodu do konce sezóny. Věřilo se také na zázračnou sílu vody. Proto se v tento den umyla zvířata i lidé čerstvou vodou, aby bylo zachováno zdraví a síla po celý rok.

Velký pátek je dnem ukřižování Krista, proto na tento den připadá přísný postní režim. Dovoleno je jíst pouze jednou denně a to po skončení bohoslužby. Bohoslužba je bez zpěvu a většinou v zatemněném kostele.

Na Bílou sobotu velikonoční přípravy vrcholí. Malují se vajíčka, která jsou symbolem znovuzrození života, v domácnostech by měl končit důkladný jarní úklid a v kuchyni by to mělo vonět tradičními vánočními dobrotami jako je bílý koláč tzv. pascha , velikonoční beránek nebo syrovec. Na stole by neměly chybět ani klobásy, šunka, vajíčka natvrdo. Zkrátka oslava konce postního období. Tradice praví, že z každého jídla by se měl malý kousek odkládat do košíku přikrytého vyšívaným ubrusem.

Na Velikonoční neděli se posvěcují jídla kadidlem a svěcenou vodou. Bohoslužby se neodehrávají tradičně v kostele, ale venku před kostelem. V tento den mši končí požehnání. Tímto obřadem končí velikonoční půst a začíná velikonoční hostina. Panuje také pověra, že pokud žena obejde s jídlem stavení třikrát dokola, povede se domácnosti i celému hospodářství po celý rok dobře. Hojnost jídel při velikonočním stolování znamená podle tradic hojnost a sytost v roce příštím. S hostinou a jídel je spjata veliká spousta zvyklostí a tradic, které se různí podle regionu. Někde například rozdělili první vajíčko z košíku na tolik částí, kolik je členů domácnosti, jinde házeli skořápky od vajíček do brázdy, aby si zajistili dobrou úrodu.

Slavnostní vzkříšení pokračovalo na Velikonoční pondělí, které se slaví dodnes. Hlavně na vesnicích jsou vidět party mládenců, kteří hodovačkama (pomlázkama) šlehají výskající děvčata. Takovýto „výprask“ zaručí ženám krásu a zdraví po celý rok. Ženy odměňují mládence malovaným vajíčkem, pentlí a malou peněžitou odměnou. Hodovat se chodí od brzkého rána do pravého oběda. Správně by mládenci měli obejít dům od domu a žádné dveře nevynechat. Odpoledne je čas na radost, zábavu, tanec a veselí mimo kruh rodiny. Návsi a náměstíčka v tuto dobu ožívají ve folkrolním duchu.

Přidejte komentář