Dětské kapesné


Koupeno - PenízeJistě jste se nejedna z vás pozastavila nad zprávou, že hospodaření s penězi zavede školství jako povinný předmět. Být správně finančně gramotní je stejně tak důležité, jako umět vyjmenovaná slova. Ale opravdu je nutností vyučovat toto ve škole? Názory jak pedagogů, finančních analytiků i nás rodičů se různí. Abychom svým dětem alespoň trochu objasnili hodnotu, význam a použitelnost peněz, je dobré vyplácet jim kapesné.

Od první třídy

Znát hodnotu peněz se musí učit dětičky od toho nejútlejšího věku. Nástup povinné školní docházky je skvělou příležitostí, jak začít. I malé kapesné má v tomto věku smysl. Dítko rychle pochopí, že penízky dostane jednou za týden a pokud si jejich útratu správně nerozloží, svůj oblíbený časopis si v pátek už nekoupí. Samozřejmě, musíte se připravit na to, že ze začátku bude mít malý školáček s hospodařením problém a vše utratí rychlostí blesku. V téhle situaci přicházíte na řadu vy, jako „finanční poradce“. Nekřičte, nevyčítejte, ale trpělivě vysvětlujte. Časem dítko pochopí, jak správně s penězi naložit.

S železnou pravidelností

Stejně tak, jako vám chodí pravidelně výplata na účet, mělo by i dítko dostávat pravidelně dohodnutou částku. U menších dětí zvolte kratší termín, např. jednou týdně. U těch starších už můžete přistoupit i k měsíčnímu intervalu. Výše kapesného by měla být úměrná věku. Na prvním stupni by dítko nemělo dostávat více jak sto korun týdně. Jak vaše ratolest poroste, měla by i vaše ruka sahat hlouběji do kapsy. Připravte se také na argument typu: „Ale Pepíček dostává peníze, když potřebuje a rozhodně mu jedna stokoruna nestačí na celý týden.“ V tomto případě dítě neodbývejte, ale rozumně mu vysvětlete, že se svými finančními prostředky musí hospodařit rovnoměrně, ať jsou jakkoliv vysoké. U starších studentů, by mělo být i předem jasné, co si budou z kapesného hradit sami a co jim naopak budete platit vy. Někdo dává studentovi větší částku a ten si pak platí např. obědy, cestovné, drobné pomůcky do školy atd. Oproti tomu můžete vyplácet částku menší, jen pro „soukromou potřebu studenta“.

Kontrola je na místě

Peníze dětí, jejich utrácení či šetření je sice zcela v jejich režii, ale vy jako rodič byste přeci jen měli mít o jejich útratě přehled. Úplně postačí, když se jich po škole zeptáte, co si dnes koupili. Pokud útratu považujete za zbytečnou, dejte to svému potomkovi najevo. Ovšem pozor, koukejte na „zbytečnost“ dětskýma očima. Pro ně je důležitější nový balíček samolepek než šetření na dárek pro brášku.

Za jedničku dostaneš…

Tak tady opatrně. Motivovat děti penězi není zrovna krok správným směrem. Stejně tak jako finanční odměňování domácích prací. Snažit se ve škole a doma pomáhat by měla být samozřejmost. Nikdo jim v dospělosti za vynesený odpadkový koš nezaplatí. Děti rychle pochopí hru něco za něco. V pubertálním věku by vás mohla nemile překvapit situace, kdy váš teeneger natáhne ruku pro bankovku pokaždé, když po něm budete něco chtít.

Příklady táhnou

Kde by mělo dítě získat lepší přehled o finančním toku než uvnitř své rodiny. Dítě se odmalinka učí od vás, od prarodičů a to i finanční gramotnost. Ať už jste utráciví nebo spořiví, dítě si do života odnáší váš vzor chování.

Kasička nebo účet

Jednoznačně kombinace obojího. Menším školáčkům naprosto postačí veselá kasička v pokojíčku, kam si můžou ukládat „penízky navíc“ např. od babiček. Těm větším a klidně už od druhého stupně základní školy doporučují psychologové založení dětského konta. Ke kontu už jako opravdoví dospěláci dostanou platební kartu. Daleko rychleji tím pochopí, že bankomat není taková „bezedná kasička“.

Přidejte komentář