Patchwork family


Tzv. „patchwork family“ jsou dnes již téměř „klasickým“ obrazem rodin. Nevíte co to je? Stejně tak jako se sešívá patchworkovou metodou textilie (z různých vzorů utvoříte pěkný celek), tak se sešívá i rodina. Jednoho či druhého biologického rodiče „nahradí“ jiný. Ve výsledku máte rodinu.

Neúprosná statistika

Bohužel, čísla hovoří v neprospěch rodin. Každé druhé partnerství vychovávající děti (a nemusí to být manželství), končí rozpadem. Odchod jednoho z rodičů ze společné domácnosti bere dětem tu největší jistotu na světě. Rodinu. Po nějakém čase přichází do rodiny „nahraditel“ maminky či tatítka. Vyrovnat se s takovou změnou je náročné pro dospělého (a milovat nového příchozího můžete sebevíc) natož pro malé i velké dítě.

Začínáme spolu bydlet….

Když přijde nový člen domácnosti (a je jedno jestli to je on či ona) do již zaběhnutého kolotoče, nutně to neznamená vznik harmonického rodinného soužití. Pro obě strany je to běh na dlouhou trať. Obě strany se musí navzájem „osahat“, vložit do nového vztahu spoustu trpělivosti, vyzbrojit se krunýřem tolerantnosti a množstvím lásky. Rozhodnout, jakou formou vysvětlíte dítěti nebo dětem příchod nového člena rodiny, je jen na vás. Berte však na vědomí, že dítě si „toho nového“ nevybralo a opravdu netuší, jak se k němu má chovat nebo jak ho má oslovovat. Toto období si moc růžově nemalujte, bude to spíš špatný sen, než život na růžovém obláčku.

Na nevlastní macechu či otčíma nejvíce nedůvěřivě koukají puberťáci. Zvláště tehdy, rozešli-li se rodiče po dlouholetém vztahu a dítě tak mělo pevnou rodinu (nebo alespoň ten pocit). U starších dětí musíte počítat s tím, že život v rodině si s postupem času začnou idealizovat. Nevidí hádky, rozbroje a to dusno kolem, které bylo. Vidí jen to hezké a značně přikrášlené. A chtějí to zpátky. Pozor si dejte, abyste se vy jako rodič nestala cílem jejich útoků. Často mylně vidí vinu pouze v jednom rodiči.

Proto by vás první zadrhnutí a nedorozumění v novém vztahu nemělo zaskočit. Důležité je dítěti vysvětlit, že vždy bylo a bude na prvním místě. Čas je všemocný lék. Někde může nastat po pár měsících ideální domácí pohoda, někde to může trvat i pár let.

V roli macechy nebo otčíma

Pro ty platí opravdu důležitá rada. Nevnucujte se. Dítě pozná, kdy je zájem vynucený a křečovitý. Takováto přehnaná snaha může více ublížit nežli pomoci. Nejlepším rodinným „spojovadlem“ jsou společné zážitky. Vymýšlejte společné výlety, rodinná dobrodružství a soutěže. Díky společným chvilkám se daleko lépe poznáte a navíc odejdete na „neutrální“ půdu.

Pravidla a zase ty pravidla

Pár nepsaných pravidel při vstupu nového člena do domácnosti by být mělo. Například by se nový člen domácnosti neměl snažit překopávat již zajetý koloběh. To, že tam je, je samo o sobě velká změna. Natož, když ještě přeorganizuje půlku bytu apod. Stačí vyčkávat a pozorovat. Samozřejmě postupem času můžete přijít na to, že návrh „nováčka“ je vlastně lepší. Nový člen domácnosti by se prozatím měl zdržet i výchovných frází. Samozřejmě, že v nové domácnosti není onuce a nikdo neříká, aby se sebou nechal dětmi vláčet. Ale přísná výchova plná zákazů a pokynů ze začátku vhodná rozhodně není. Autoritou nejste jen proto, že jste dospělí, autoritou se stáváte postupem času. Ten čas dětem rozhodně dopřejte.

Vytvořit pevné rodinné pouto v patchworkových rodinách nebývá jednoduché. Hodně záleží na zkušenosti dětí z předešlé rodiny, na jejich vztahu k rodiči, který odešel atd. Když se takovou rodinu podaří hezky „sešít“, je od té klasické k nepoznání.

Přidejte komentář