Oslabená imunita? Podzimní nešvar


Postupně se zkracující dny, více deště nežli sluníčka, vítr vanoucí ze všech možných stran jen ne z jihu. To vše je podzim. Období, které sice dokáže vtisknout nádhernou paletu barev našemu okolí, ale zároveň svými teplotními rozmary dokáže pěkně potrápit naše tělo. Třeste se, podzim je zkouškou vašeho imunitního systému. Abyste získaly co nejlepší skóre a nepropadly, čtěte dále.

Imunita…

Sedm písmenek a mocný význam v nich. Imunita neboli obranný systém je tvořen množstvím buněk, jehož základ tvoří bílé krvinky. Buňky, které mají za úkol bránit naše tělo před škodlivými látkami najdeme v každém orgánu těla, včetně kůže. Velice důležitou součástí imunitního systému jsou i látky, které nám kolují v krvi a tkáňovém moku, chcete-li imunoglobuliny. Toto je však jen základ. Naše tělo chrání další desítky, možná i stovky obranyschopných látek. Imunita nechrání naše tělo jen před chřipkou či nachlazením, ale pomáhá odrazit i útok zárodečných buněk nádorového bujení. Zázraky imunitního systému jsou zkrátka hodně složité. My laikové dokážeme vnímat však především jen její praktické projevy.

Imunita od miminka

S určitým imunitním systémem již přicházíme na svět. Imunitní systém miminko dědí po své matce. Až cca kolem 12. týdne života je schopné začít si pěstovat svoji vlastní obranyschopnost. Proto je důležité nedržet kojence v dokonale sterilním prostředí. Kontakt s přiměřenou dávkou „zdravých“ bacilů a virů trénuje imunitní systém malého človíčka. Kolem jednoho roku je obranyschopnost dítěte natolik vyzrálá, že dokáže odrazit i první „nepředpokládané“ útoky.

Imunita není samozřejmost

Vzácné vrozené poruchy, AIDS….to je jen náznak, kdy imunita padá dolů stejně tak rychle, jako raketa z vesmíru. I po prodělání vážnějšího bakteriálního onemocnění trvá naší obranyschopnosti, než se dostane do své „plné“ formy. Leckdy se návrat dá počítat spíše na týdny, než dny. Opak toho je přemrštěná reakce na běžné látky či vjemy z běžného prostředí. V takové situaci mluvíme o alergii. I imunitní systém může napadnout sám sebe. V těchto případem mluvíme o autoimunním onemocnění, mezi něž můžeme počítat artritidu, roztroušenou sklerózu, záněty ledvin…..

Mýty versus fakta

Pravd a lží o imunitním systému bylo napsáno již požehnané množství. Základní „předpisy“ jsou však stále stejné.

Mezi lživá tvrzení o imunitě patří i tato:

Antibiotika ničí imunitní systém. V žádném případě ne. Lékař ví, na co, kdy a jaká antibiotika účinně použít. Po antibiotikách je imunitní systém oslaben, ne zničen.

Není nad bylinky, chemie je škodlivá a neúčinná. Opět lež. Bylinná lékárna je dozajista účinná, ale s řadou vážnějších poruch si poradit nedokáže.

Žraločí chrupavky a včelí produkty spasí naši imunitu. Věhlas těchto dvou přípravků je zbytečně přeceňována ničím rozumným nepodložen.

Malé děti by se neměli vystavovat kontaktu s mikroorganismy.

Jedna pilulka vitaminu = zdravá imunita. Naše tělo je schopno strávit jen určité množství, určitých vitamínů a látek, zbytek bez užitku vyloučí. „Futrovat“ se tedy od rána do večera vitaminy je zbytečné.

Naopak k posílení imunity můžete projít následujícím tréningem:

Otužování má svůj význam.

Správná a hlavně vyvážená strava je dobrý základ.

Dostatečný pitný režim pomůže.

Na pravidelný pohyb se nesmí zapomínat.

Veselá mysl je půl zdraví aneb hoďte za hlavu stres.

Pravidelné a dostatečné množství spánku také hraje svoji roli.

Láska hory přenáší a imunitní systém dokáže „vyburcovat“ k větší výkonnosti.

Zní to až neuvěřitelně, ale receptem na vyváženou imunitu je i radost. Každý den byste měla alespoň jednu malou (ale raději větší  ) zažít.

Přidejte komentář