Syndrom vyhoření?!


Female hanging over file crate looking sleepyUspěchaný pracovní den, náročná domácnost, stále úkoly navíc jak v soukromém, tak v pracovním životě. Také se vám zdá, že se dřete od rána do večera a nikde nevidíte konec? Bohužel nejste v tom sami, jen pozor, od tohoto pocitu k syndromu vyhoření je jen malý krůček.

Práce šlechtí…Ha ha ha v dnešní době? Kdy práce je jen synonymem k slovu stres? Bohužel, v posledních letech, jsou pracovní problémy hlavní příčinou návštěv psychologických poraden. Neúspěch v práci, nadmíra povinností, to je v dnešní moderní době příčinou partnerských i rodičovských neúspěchů a selhání.

Tlak na výkon

Do těchto tří jednoduchých slov se dá zařadit náš dnešní konzumní způsob života. Z toho vyplývá větší potřeba peněz a dychtivost po nich. Můžeme si za tento styl života sami a kde jinde než v sobě samých hledat nápravu.

Syndrom vyhoření je …

Syndrom vyhoření ze začátku ani nepoznáte, plíží se k vám po malých krůčcích. Ze začátku si ho velice snadno můžete splést s obyčejnou únavou či mírnějším vyčerpáním. Postupně se však dostanete do stavu, kdy nejste schopni soustředit se ani na práci, ani na lidi kolem vás. Vadí vám všechno a všichni. Psychické potíže jdou často ruku v ruce s potížemi fyzickými.

Prvotní příznaky

Mezi prvotní příznaky syndromu vyhoření je například úzkost, neustálá nervozita, neschopnost se uvolit a jen tak „vypnout“. Fyzická vyčerpanost je velice značná, máte velkou potřebu spánku, přitom nemůžete usnout. Když už usnete, neodpočinete si, budíte se zpocení a s pocitem „úzkosti“. V tuto dobu velice snadno sáhnete po cigaretách, alkoholu nebo lécích. Známkou „že něco není v pořádku“ může být i změna váhy. Buď v důsledku stresu přiberete, nebo naopak výrazně zhubnete.

Nejvíce postihuje/h2>

Syndromem vyhoření jsou nejvíce postiženi lidé, kteří mají svoji práci jako svoje poslání. Dříve či později si uvědomí, že se mohou snažit sebevíc a k vysněnému výsledku se stejně nedostanou. Rizikovou skupinou jsou i profese, kde přebíráte zodpovědnost za jiné, jako jsou např. lékaři. Další ohroženou skupinou jsou lidé, kteří denně pracují s lidmi např. sociální pracovníci, úředníci, učitelé.

Syndromem vyhoření je zkrátka ohrožen každý, kdy dlouhodobě přetěžuje organizmus a to buď nadmírou pracovních povinností, náročnými úkoly nebo prací v noci.

Jaká je léčba

Pokud podchytíte prvotní příznaky včas, je možná samoléčba. Pokud však prvotní příznaky podceníte, budete si muset dát pod lékařským dohledem dohromady svoji fyzickou i psychickou schránku těla.

První pomocí je pro vás dlouhodobá dovolená. Týden volna rozhodně situaci nenapraví. Je to sice těžké, ale v této fázi musíte být „sobci“ a myslet jen sami na sebe. Nemyslet na ušlý výdělek je těžké, zvlášť jestli vás okolnosti donutí jít na „nemocenskou“, ale mějte na paměti. Lepší řešit problém teď v začátku, než později a daleko delší dobu. Okolnosti by vás k tomu stejně nevyhnutelně přiměly.

<h3Papírem to začíná

Na začátek si vezměte papír. V klidu si sedněte a jednoduše na něj vypište svůj postoj k práci a následnému výdělku z něj. Papír otočte a na druhou stranu si napište své životní priority. Vylučují se vaše pracovní povinnosti s životními prioritami. Pak je čas jednat, než bude pozdě.

V době samoléčby se věnujte sami sobě, obklopte se přáteli a rodinou. Naopak je dobré, na čas odstřihnout práci. Do toho patří i nesetkávat se s kolegy či zákazníky.

Velkým plusem je, pokud můžete oprášit zábavu či koníček, který vás bavil a na který jste postupně ztratili část. „Probuďte v sobě dítě“ buďte hraví, a nespoutaní. Radost spočívá v maličkostech.

Přidejte komentář